Úryvek z Vojna a mír - .L. N. Tolstoj
kap. 18., 19. – Bitva u Schöngrabenu
…Kníže Bagration kýval hlavou, že se všechno děje tak, jak si to přál a předpokládal. Obrátil se k pobočníkovi a přikázal mu, aby přivedl oba prapory šestého mysliveckého, kolem nichž před chvílí jeli. Knížete Andreje v té chvíli překvapilo, jak se tvář knížete změnila. Zračilo se v ní soustředění a radostná odhodlanost člověka, který za horkého dne pojme úmysl skočit do vody a právě se k tomu rozbíhá…
…“S pomocí boží vpřed!“ Pronesl pevným, daleko slyšitelným hlasem…
…Bagration už nedával jiný povel, kráčel před řadami stále stejně mlčky. Ale v téže chvíli, kdy zazněly první výstřely Bagration se ohlédl a zvolal: „Hurá!“ Hurá-á-á-á! roznesl se naší linií táhlý pokřik a naši, předhánějíce knížete Bagrationa i sebe navzájem, rozběhli se v nepořádku, ale vesele a chutě dolů proti rozptýleným Francouzům…
…Útok šestého mysliveckého zajistil ústup pravého křídla. Uprostřed postavení zdržovala postup Francouzům činnost zapomenuté Tušinovy baterie, které se podařilo zapálit Schöngraben…
Došlo tu k útoku, o kterém později řekl Napoleon na ostrově sv. Heleny:
„Některé ruské prapory projevily značnou neohroženost".
